Homílie
Parousie nebo probuzení?
„Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“ (Sk 1,9–11)
V době, kdy jsem uvěřil, zdálo se mi, že se v celé církvi nemluví o ničem jiném, než o tom, že se Pán Ježíš brzy vrátí. Byl to impuls, který mne vedl k tomu, abych si velmi rychle dával věci do pořádku: co kdyby mne Pán Ježíš při svém příchodu našel nepřipraveného! Přicházela proroctví, která varovala, že Pán přijde již brzy, přicházely ze zahraničí filmy, které téměř hororově líčily Pánův příchod do vlažné církve. Velmi mne však zarazila slova z jednoho kázání, kde kazatel prohlásil, že před příchodem Krista, se o jeho příchodu bude patrně mluvit velmi málo. Písmo totiž říká, že přijdou posměvači, budou zde spící panny atd. S odstupem času skutečně vidím, že žijeme v poslední době, a čím více se blíží den Kristův, tím méně s jeho návratem církev ve skutečnosti počítá.
Obávám se, že místo příchodu Krista církev očekává probuzení. Nic proti tomu, avšak i očekávání na tu sebelepší věc, která se dostane namísto očekávání Krista, je v důsledku škodlivá. Nedávno jsem položil v tramvaji jedné sestře otázku; co by dělala, kdyby se dozvěděla (i když to není možné), že Pán přijde za pět minut. Po krátkém zamyšlení mi odpověděla, že by asi omdlela. Tuto otázku nyní pokládám nejen sobě, ale i Tobě, milý čtenáři. Jsi připraven na setkání se svým Pánem třeba ihned? Nebo si potřebuješ dát ještě něco do pořádku. Nezapomínejme, že Pán přijde jako zloděj v noci.
Co vlastně Písmo říká o době, která má před koncem přijít? Jak bude vypadat svět? Tato otázka zužovala učedníky již před dvěma tisíci let.
„Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“ Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‚já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé. Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí. Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (Mt 24,3–13)
A jak bude vypadat církev? „Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina.“ (1J 2,18) „Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami.“ (1Tm 4,1) „..neboť vám říkali, že v posledním čase přijdou posměvači, žijící bezbožně podle svých vášní.“ (Ju 1,18) „Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní..“ (2Tm 3,1) „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?" (L 18,8)
Přiznám se na rovinu, že na základě těchto slov nevěřím tomu, že církev před příchodem Krista bude slavná, mocná, nádherná, úžasná. Ona totiž, skrze Kristovu krev, taková byla je a bude vždycky „…tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. (Ef 5,27). Ale jak jsem na tom já?
Tento článek má být proto povzbuzením. Modlíme se: „přijď království tvé“, a proto: bude pro nás tento den radostí nebo pastí? Očekávejme na Pána a těšme se na něho? On určitě přijde a nebude meškat. Nenechme se uspat vlažností, kterou možná vidíme kolem sebe, nečekejme na „až zahřmí“. Ačkoliv nejsem perfektní, mohu –věřím- s upřímným srdcem vyznat, že se na ten den těším. Věřím biblickým proroctvím, že On přijde, že mne vezme k sobě, že pro mne má věčný příbytek, že mi setře každou slzu z očí. Věřím, že mne miluje a toužím ho spatřit. I když píši tyto řádky, jsem tím vzrušen. Mnohdy se mne křesťané ptají, kdy že už přijde to probuzení? Nikdy jsem nevěděl jak odpovědět, dnes odpovídám, že chci očekávat na příchod Pána. Dává námi to sílu a naději, která stojí na neotřesitelném základě.